Jak to všechno vlastně začalo ?
Již odmala jsem byla tímto sportem naprosto uchvácená, jenom že jsem neměla psa, abych s ním Agility mohla trénovat. Naše rodina nikdy před tím žádného psa neměla a rodiče také žádného psa nechtěli, hlavně proto že bychom nemohli jezdit na dovolené, tak že se psem jsem dostala na x let útrum a musela jsem si vystačit s haní si se psíky kamarádů.
Moje šance na to mít psa přišla až v roce 2012, to se moji rodiče rozváděli a tím pádem bylo všechno vyřešeno, protože když budeme na dovolené s mamkou, tak by pes mohl být u táty a naopak. Tak že došlo na výběr vhodného psa a já věděla, že jediné plemeno které chci je Border kolie, ale né ta všeznámá černobílá, kterou vidíte na každém rohu, chtěla jsem nějakou originální barvičku. Tak že jsem začala slídit po různých stránkách s barvami BOC, když v tom jsem uviděla zbarvení ee-red a bylo jasno. :)
Ale teď ještě vůbec takovou fenku najít. Jelikož tahle barva u nás není moc častá, tak jsem po nějaké době našla v Chs. Segibo vrh A, všichni to byli červeňáčci a byli volní poslední dva, holka a kluk. Neváhala jsem a okamžitě kontaktovala Chovatelku a Angee si zamluvila. :) Za pár týdnů jsme se na štěňátka jeli podívat a celá rodina z nich byla absolutně nadšená, tak že bylo rozhodnuto- za pár týdnů k nám přibude nová člen rodiny. :)
V dubnu jsme se byli podívat na místních závodech Agility a rovnou jsme se domluvili, že tam s Angee začneme docházet. Za pár měsíců jsme tedy šli na naši první hodinu poslušnosti ( spíše blbnutí :) a kamarád nás přemluvil, ať rovnou zůstaneme i na Agility, tak jsem si tam ten den s Angee vyzkoušela proběhnout pár tunýlků a šlo se domů. Potom již byli tréningy Agility samozdřejmostí a Angee se učila přebíhat přes kladiny a tunely. :) Za pár měsíců už i skočky a ostatní překážky, no a za dalších několik měsíců už jsme to dávaly i bez vodítka. :)
Nyní jsme už byly i na závodech a připravujeme se na ty oficiální. :)
Moje šance na to mít psa přišla až v roce 2012, to se moji rodiče rozváděli a tím pádem bylo všechno vyřešeno, protože když budeme na dovolené s mamkou, tak by pes mohl být u táty a naopak. Tak že došlo na výběr vhodného psa a já věděla, že jediné plemeno které chci je Border kolie, ale né ta všeznámá černobílá, kterou vidíte na každém rohu, chtěla jsem nějakou originální barvičku. Tak že jsem začala slídit po různých stránkách s barvami BOC, když v tom jsem uviděla zbarvení ee-red a bylo jasno. :)
Ale teď ještě vůbec takovou fenku najít. Jelikož tahle barva u nás není moc častá, tak jsem po nějaké době našla v Chs. Segibo vrh A, všichni to byli červeňáčci a byli volní poslední dva, holka a kluk. Neváhala jsem a okamžitě kontaktovala Chovatelku a Angee si zamluvila. :) Za pár týdnů jsme se na štěňátka jeli podívat a celá rodina z nich byla absolutně nadšená, tak že bylo rozhodnuto- za pár týdnů k nám přibude nová člen rodiny. :)
V dubnu jsme se byli podívat na místních závodech Agility a rovnou jsme se domluvili, že tam s Angee začneme docházet. Za pár měsíců jsme tedy šli na naši první hodinu poslušnosti ( spíše blbnutí :) a kamarád nás přemluvil, ať rovnou zůstaneme i na Agility, tak jsem si tam ten den s Angee vyzkoušela proběhnout pár tunýlků a šlo se domů. Potom již byli tréningy Agility samozdřejmostí a Angee se učila přebíhat přes kladiny a tunely. :) Za pár měsíců už i skočky a ostatní překážky, no a za dalších několik měsíců už jsme to dávaly i bez vodítka. :)
Nyní jsme už byly i na závodech a připravujeme se na ty oficiální. :)